Čištění a konzervace zbraní střílejících černým prachem
Následující řádky jsem sepsal, abych usnadnil všem trapperům nepopulární činnost čištění zbraní, a pomohl k zlepšení střelby a prodloužení životnosti tohoto drahého náčiní. Speciální záležitostí je čištění zbraní "v poli", o kterém bych se chtěl zmínit také.
Úvodem bych chtěl zopakovat, že každá zbraň, puška, pistole a zejména revolvery se svým relativně složitým mechanismem, by měly být vyčištěny a nakonzervovány co nejdříve po každém střílení. Máme vyzkoušeno, že zbraň přežije bez úhony několik dnů bez vyčištění, ale pak už se začnou objevovat známky poškození na exponovaných místech.
Jak tedy nejlépe svou zbraň vyčistit? Nejprve je potřeba ji rozebrat, a to přinejmenším na jednotlivé funkční celky - hlaveň, zámek a pažba u pušky a pistole, u revolveru vyjmout válec a odšroubovat pistony, odšroubovat střenky (Remington) či rám pažby (Colt) a rozebrat mechanismus napínání, posouvání válce a spouštění.
Dřevěné části se očistí na sucho, maximálně je lze otřít mokrým hadrem. Je-li třeba opravit polituru, používají se speciální vosky na dřevo, o kterých se zmíním dále. Běžně však pažba nevyžaduje údržbu.
Nejvíce znečištěnou a nejdůležitější částí je hlaveň, resp. její vývrt, a buben revolveru. Ani ostatní části, zejména u revolveru, nezůstanou bez karbonu vzniklého nedokonalým spalováním černého prachu a zbytků mazadel. Zde bych chtěl upozornit, že použití některých méně vhodných druhů mazadel může způsobit nadměrnou tvorbu karbonu a zkomplikovat používání zbraně - do té míry, že není schopná další střelby bez předchozího vyčištění, protože nejde buď nabít (puška - pistole), nebo se neotáčí válec (Remington) a pod.
Zbraně střílející černým prachem se obvykle čistí "za mokra", t.j. vodou s příměsí nějakého prostředku zlepšujícího rozpouštění karbonu a odmašťujícího zbraň. Existuje řada speciálních přípravků, jen namátkou JIB solvent, Hoppe's Powder Solvent, Robla powder solvent, Balistol, Schaft, Gunfax, Birchwood black powder solvent, Warthog Cleaner a další, ale zcela spolehlivě postačí obyčejný Jar, který je v každé domácnosti. Horkou vodou s trochou Jaru a žíněným kartáčkem je třeba vyčistit hlaveň, zámek, válec a všechny další kovové součástky a dát je oschnout na noviny nebo kus hadru. Pokud to lze, čistí se hlaveň od zadu, nebo by se mělo chránit ústí hlavně proti vydření. Hlaveň pušky se nejsnáze proplachuje hadicí od sprchy, a Jar se pak dává přímo na kartáček vytěráku. Potom stačí vývrt asi 2-3x vyšůrovat a vypláchnout, a ukončit čištění, když se tvoří bílá čistá pěna. Je dobré vyšroubovat piston, nebo lépe mušli celou, demontovat pánvičku nebo zátravkový šroub, aby voda mohla vyplavit nečistoty z těžko přístupného konce hlavně. Nejlépe je občas vyšroubovat i komorový nebo dnový šroub, ale to bývá obtížné.
Moderní souprava na čištění a nabíjení - drahá a v některých věcech nepraktická.
Hlaveň a komory válce u revolverů je nutné alespoň občas vyčistit mosazným kartáčkem od usazenin olova , které mohou být příčinou ztíženého nabíjení i zhoršení výsledků střelby.
Všechny kovové součástky je po oschnutí potřeba řádně nakonzervovat. K tomu slouží různé oleje na zbraně, z nichž zase jen namátkou uvádím - Olej na zbraně, Konkor, Legia-spray, Young, Expres oil, Rangoon oil, JIB Gun oil, Robla, Schaftol, WD-40, Cito, Balistol, Warthog, Birchwood a další. V zásadě vyhovují skoro všechny, a je jen věcí zvyku, který kdo používá. Ne všechny přípravky pro moderní zbraně se však hodí pro předovky. U moderních zbraní obvykle téměř nedochází ke kontaktu se spalinami mimo prostor hlavně, a navíc bezdýmný prach poměrně účinně hlaveň vypálí. Navíc na replikách jsou použity podstatně horší materiály, náchylnější ke korozi, a více se opotřebovávající mechanicky. Například takový Konkor vyvíjí při střelbě nadměrné množství karbonu (u revolveru Remington po cca 20 ranách nejde otočit válcem), ponechává zbraň na povrchu neustále nepříjemně mastnou na omak, nepříjemně páchne, a o jeho konzervačních schopnostech ve vlhku již dnes také nejsem přesvědčen. Vyplatí se vyzkoušet si i jiné přípravky, např značky Parker Hale, nebo třeba WD 40, které vesměs tyto nepříjemné vlastnosti nemají.
Samotná konzervace ale nestačí. Funkční části mechanismu musí být dobře namazané prostředkem účinně snižujícím tření a snášejícím vysoké teploty i přímý plamen. Pokud použijete třeba WD 40, je vše vyřešeno, ale většina výrobců striktně odděluje přípravky mazací od konzervačních. Například firma Parker Hale vyrábí čistící a konzervační olej Young 303, mazací a konzervační Expres Gun Oil a prostředek pro dlouhodobou konzervaci Rangoon Oil. Expres je skvělý mazací prostředek, nekarbonuje, nesmrdí a je dostatečný i pro běžnou konzervaci. Vyhovuje ale v podstatě jakýkoli mazací prostředek, důležité je prostě mazat!
Originální balení oleje a vybavení na čištění. Olej Young 303 se dělá dodnes (měl jsem ho).
Zvláštní místo bych chtěl věnovat čištění v polních podmínkách. Pokud se budeme pohybovat venku více než asi týden, je vhodné být vybaven a připraven na to svou zbraň vyčistit, překonzervovat a namazat. Asi nikdo nebude např. na stylovémm táboření vyvařovat vodu na čištění a mýt zbraň Jarem. Lze to ale vyřešit i jinak, aniž by utrpěla zbraň i stylovost. Z náčiní je třeba jen žíněný kartáček a koudelníček. Před vlastním čištěním je vhodné vymést hlaveň na sucho kartáčkem. Místo mokrého postupu je dále vhodný tzv. polosuchý způsob čištění. Vhodný přípravek je zmíněný Young 303, který se má zředit v misce cca 1:3 vodou (stačí i jen pár kapek do vody). Vzniklou emulzí se čistí koudelí nebo hadříkem tak dlouho, až hlaveň nešpiní. Pak se zbraň překonzervuje neředěným Youngem. Není třeba ani čekat, až zbraň vyschne, olej se s vodou mísí, a po zaschnutí vytváří voskovitou konzervační vrstvu.Young 303 jsem osobně vyzkoušel, jako ostatně všechny přípravky, o kterých se blíže zmiňuji, a byl jsem s ním velmi spokojen. Není doporučován na mazání mechanismů, ale podle mých zkušeností není třeba domazávat, na krátkodobé použití stačí.
Ještě bych se zmínil o speciálních přípravcích , jako jsou například přípravky na obnovu černění - Comet či Birchwood super blue, existují i přípravky na černění mědi a mosazi, a dokonce přípravky na černění miřidel bez ohně. Dále existují přípravky na opravu a údržbu politur a dřevěných částí, jako například řada Schaftwax. Dále existují speciální tuky na mazání střel a ucpávek, např. Lube 103, Ox-Yoke Wonder Lube, či Grunes-fett, a tato alchymie jde tak daleko, že jsou rozlišeny i pro různé typy střel, např. Grunes fett minnie nebo maxiball. Pro sportovní střelbu stačí i Indulona, jelení lůj, nebo tuk na vodní čerpadla. Pro delší nošení nabité zbraně (které je zakázáno) musí být ale zvoleno mazadlo, které netáhne vodu - ne tedy Indulona (glycerin), ani lůj se sádlem, o kterém se někdy píše. V tomto směru ale nemám praktické zkušenosti.
A jak to je se stylovostí? Obecně lze říci, že v dobách trapperů se používaly výhradně rostlinné a živočišné tuky a oleje. Minerální oleje a mazadla se začaly vyrábět až po zahájení těžby a zpracování ropy, t.j.cca po roce 1860. Z rostlinných olejů lze jmenovat olej lněný, olivový, slunečnicový, ricinový, podzemnicový, a některé exotické oleje, z živočišných tuků zejména rybí tuk a hovězí nebo skopový lůj, případně lanolin z ovčí vlny a pod. Obvykle se nepoužívaly tyto oleje a tuky přímo, ale existovaly poměrně složité a vykoumané receptury na přípravu mazadel a olejů. Existovaly například vazeliny vařené z oleje či tuku jako vápenatá mýdla. Používaly se také přírodní vosky, včelí vosk, nebo vosky z pryskyřic stromů a z dehtu z výroby dřevěného uhlí.
Řada přípravků dnes prodávaných je vyráběno dosud podle tradičních receptur, které byly vyvinuty například pro Britská koloniální vojska (řada přípravků firmy Parker-Hale – např. Rangoon Oil). Řada výrobců značí tyto výrobky jako "bez petroleje", nebo "All natural", a bývají někdy i v obalech odpovídajících dobovým vzorům.
Závěrem bych chtěl všem trapperům popřát dobrou mušku a hodně potěšení ze střelby s jejich zbraní.